MY LIFE IN THE PICTURE

Čaute moji!

 

 Ani nevíte, jak jsem se strašně moc těšila na tento den – pátek. Pátek, takový ten den kdy ponocujete i bez toho, abyste se učili do školy. Haha. Pro mě to tedy znamená volný večer. Většinou vždy zasednu za počítač a píšu. Ale asi mi teď moc nevěříte, když jsem už pekelně dlouho žádný článek nevydala. Pracuji aktuálně na více projektech, co se týče psaní..proto bych chtěla omluvit svou mírnou neaktivitu. Každopádně, se budu snažit vám to vynahradit! 

 Ráda bych ve zkratce okomentovala mých posledních pár dní, které jsem nějakým způsobem prožila. Minulý týden jsem musela náhle odcestovat na Slovensko z nepříjemných rodinných důvodů. Nechci moc o tom mluvit, jen bych chtěla říct, že mě ta celá událost motivovala k různým rozhodnutím a myšlenkám. O kterých se také časem dozvíte. Zůstala jsem tam přes víkend, abych viděla svou „smečku“. Víte, co nejvíc bolí? Když nemáte dostatek času a nálady na to, všechny vidět a věnovat se jim. Řekla jsem si, že chci vidět jenom pár osob. A právě ty jsem kontaktovala o mém příjezdu. Dokonce jsem se dokázala i s většinou setkat. S tou zbylou menšinou, jsem to bohužel nezvládla. Bolí to, ale každá rána se jednou zahojí.:)

 Když jsem se vrátila do Čech, udělala jsem si místo školy menší výlet do ZOO Liberec. Přiznávám, jsem uvnitř dost neposedné dítě, proto představa že si půjdu jen tak prohlédnout zvířátka a něco si o nich zjistit, je pro mě dost zastrašující představa. A proto, nastupuje na řadu můj další a velice oblíbený koníček – focení (!!!POZOR!!! Nikoli před foťákem, ale za foťákem). A to mě opravdu zabavilo. Jelikož, v normálním případě bych tak dlouho u těch zvířat nepostála. Haha. Výjimka se však stala u šimpanzů a krokodýla. U těch jsem měla potřebu stát i klidně celé dny.

  Podělím se s vámi i o pár snímků z výletu: 

 

Snapchat: @jsem_ivancikova

      Instagram: @pxped